Úplné zatmění Měsíce (21. 1. 2019)
Sledování úplného zatmění Měsíce proběhlo na
hvězdárně v Sedlčanech za výborných povětrnostních podmínek bez rušení
oblačností avšak při teplotě pod –8 °C. Ze série přibližně padesáti
snímků byly vybrány čtyři seřazené podle času pořízení.
Obr.1 - 5h02m
Časový střed z průběhu částečného zatmění. Okraj stínu Země dělí kotouč Měsíce na poloviny. Zakřivení okraje stínu dává představu o jeho průměru vzhledem k průměru kotouče Měsíce.
Obr.2 – 5h43m
Počátek úplného zatmění, okamžik kdy se kotouč Měsíce celý vnoří do stínu Země. Okraj Měsíce, který se nachází blízko hranice stínu je podstatně více osvětlen než okraj protilehlý.
Obr.3 – 6h12m
Střed úplného zatmění stále odlišuje světlejší okraj, který je blíže k hranici stínu než okraj protilehlý.
Obr.4 – 6h42m
Konec úplného zatmění s podobným rozlišením jasu jako při počátku úplného zatmění.
Barevné odstíny rozptýleného světla zemskou atmosférou jsou víceméně věrné skutečnému zabarvení povrchu Měsíce.
Autor snímků František Lomoz.
Nejlépe v okolí okamžiku 6h12m středu úplného zatmění je rozeznatelný tyrkysový odstín světla rozptýleného zemskou atmosférou, z pozemského pohledu známá "modrá obloha".
Zatímco červená část měsíčního povrchu je vystavena intenzivnějšímu odstínu dlouhých vlnových délek světla, které se výrazněji ohýbají v těsné blízkosti povrchu Země a zároveň snadněji prochází zaprášenou tlustou vrstvou vzduchu.
Cesta Měsíce napříč stínem Země
– pro turistu na povrchu Měsíce nastalo úplné zatmění Slunce doprovázené červeným zbarvením pozemské atmosféry
Obr. 5
Zatmění bylo sledováno na mnoha místech. Snímek na obr.5 byl pořízen Václavem Chábem na Dobříši krátce po šesté hodině. Úpravou byl získán kontrastní rozdíl barev povrchu Měsíce zvýrazňující vliv červené oblasti spektra rozptýleného světla atmosférou Země.
Cesta Měsíce polostínem Země
– turista na povrchu osvětlené části Měsíce spatřil částečné zatmění Slunce v pozemských raních hodinách 21. 1. 2019.
Panoramatický rozhled z hvězdárny
Budova hvězdárny stojí na Cihelném vrchu od roku 1961 a v roce 1962 byl nainstalován dalekohled Zeiss 200/3000. Kromě úžasných zážitků z pozorování noční oblohy se lze pokochat i nerušeným pohledem do širokého okolí krajiny až ke vzdáleným obzorům.
Nevýhodou je však úzký průhled odsouvací částí kopule, který neposkytuje širší rozhled. Realizace úvah o zhotovení vyhlídkového ochozu ve výšce přibližně 10m na úrovni kopule by takovéto rozhledy do všech světových stran určitě zajistila. Mělo by to i další přínos pro noční pozorování např. meteorických rojů nebo učení se orientování podle souhvězdí a vnímat celou krásu temné oblohy s Mléčnou dráhou.
Na snímcích je zachycena současná situace panoramatického rozhledu z průzoru.
Nevýhodou je však úzký průhled odsouvací částí kopule, který neposkytuje širší rozhled. Realizace úvah o zhotovení vyhlídkového ochozu ve výšce přibližně 10m na úrovni kopule by takovéto rozhledy do všech světových stran určitě zajistila. Mělo by to i další přínos pro noční pozorování např. meteorických rojů nebo učení se orientování podle souhvězdí a vnímat celou krásu temné oblohy s Mléčnou dráhou.
Na snímcích je zachycena současná situace panoramatického rozhledu z průzoru.
Jih – směr Vysoký Chlumec
Jihozápad – směr Oříkov
Jihozápad – směr Třebnice
Západ – směr Dublovice
Severozápad – směr Příčovy
Sever – směr Kňovice
Severovýchod – směr Osečany
Pozorovací program na sedlčanské hvězdárně
Páteční večery jsou vyhrazeny veřejnosti pro sledování objektů noční oblohy.
Pro první návštěvu doporučujeme návštěvu hvězdárny v době, kdy na obloze svítí Měsíc, nejlépe jako srpek neboť je na povrchu zřetelné rozhraní světla a stínu. Vhodné páteční večery lze nalézt v kapitole „Pro veřejnost / Aktuálně”.
Večery bez Měsíce jsou vhodné pro pozorování slabých mlhovin a galaxií.
V letních a podzimních měsících jsou dobře pozorovatelné kulové hvězdokupy v Herkulu, Pegasu nebo ve Střelci. Z galaxií snadno nalezneme M31 v Andromedě a z mlhovin M57 v Lyře.
V zimních a jarních měsících můžeme sledovat Krabí mlhovinu v Býku a Velkou mlhovinu M42 v Orionu.
V aktualitách je upozornění na viditelnost jednotlivých planet a dalších objektů.
Přímé sledování velkým dalekohledem hvězdárny, s průměrem objektivu 200mm a ohniskovou vzdáleností 3000mm, je vždy doprovázeno promítáním obrázků objektů dataprojektorem na promítací plochu 1×1,2m. Zpravidla barevné obrázky planet, asteroidů, komet, mlhovin a galaxií byly pořízeny velkými dalekohledy a jsou převzaté z internetu.
Sledování objektů je doprovázeno výkladem a diskusí týkající se nejrůznějších oborů a témat astronomie.
Pro první návštěvu doporučujeme návštěvu hvězdárny v době, kdy na obloze svítí Měsíc, nejlépe jako srpek neboť je na povrchu zřetelné rozhraní světla a stínu. Vhodné páteční večery lze nalézt v kapitole „Pro veřejnost / Aktuálně”.
Večery bez Měsíce jsou vhodné pro pozorování slabých mlhovin a galaxií.
V letních a podzimních měsících jsou dobře pozorovatelné kulové hvězdokupy v Herkulu, Pegasu nebo ve Střelci. Z galaxií snadno nalezneme M31 v Andromedě a z mlhovin M57 v Lyře.
V zimních a jarních měsících můžeme sledovat Krabí mlhovinu v Býku a Velkou mlhovinu M42 v Orionu.
V aktualitách je upozornění na viditelnost jednotlivých planet a dalších objektů.
Přímé sledování velkým dalekohledem hvězdárny, s průměrem objektivu 200mm a ohniskovou vzdáleností 3000mm, je vždy doprovázeno promítáním obrázků objektů dataprojektorem na promítací plochu 1×1,2m. Zpravidla barevné obrázky planet, asteroidů, komet, mlhovin a galaxií byly pořízeny velkými dalekohledy a jsou převzaté z internetu.
Sledování objektů je doprovázeno výkladem a diskusí týkající se nejrůznějších oborů a témat astronomie.